I mistr tesař se někdy utne..

Dnes už mluvím plynule španělsky, nepřemýšlím nad gramatikou nebo slovíčky. Ale moje začátky byly krušné a někdy i úsměvné.

Když jsem poprvé vyrazila do Španělska, uměla jsem kromě “ Hola“ jen čtyři věty : Tengo hambre, (Mám hlad) Tengo sed, (Mám žízeň) Tengo frío (Je mi zima) a Tengo calor (Je mi teplo).

Frajerka, že? „Ale co“ , říkala jsem si. „Hlady a žízní neumřu, nezmrznu a nepřehřeju se. Zbytek se nějak naučím.“

Ze začátku byla trochu výhoda, že maminka v rodině, kde jsem bydlela, byla Češka. Taky trochu nevýhoda, protože mě to nenutilo se tolik učit.

Ale jakmile jsem začala pracovat na diskotéce, tak to bylo to pravé španělské rodeo. S Juanem, který si mě ihned získal svým pochopením a srdečností, jsme ze začátku komunikovali rukama, nohama a posunky. Pak jsme to zvedli na vyšší úroveň a vytvořili si kartičky se základními frázemi a slovíčky. Měli jsme k dispozici i španělsko-český slovník, ale při narvaném baru fakt nebyl prostor v něm listovat.

Do toho baru jezdili lidé z blízkého i dalekého okolí. A v baru je běžné, že barmanka musí lidi poslouchat a mluvit s nimi. A díky tomu, že jsem poslouchala a mluvila, se moje španělština rychle zlepšila.

Ovšem neobešlo se to bez občasných trapasů. Problém mi dělaly zdvojené souhlásky jako třeba pero (ale) a perro (pes). A úplný guláš jsem měla v rodech podstatných jmen. Španělské rody nejsou jako v češtině a existuje taky spousta výjimek. Třeba el vaso (ten sklenice). A pak existují slova, která v každém rodě mají různý význam.

A to bývá častá nástraha pro cizince, kteří se ještě tak nevyznají a teprve se učí. Takže jsem si jednou místo hrušky (la pera) objednala fenu (la perra). Jindy jsem zase v obchodě prosila o kabelku (el bolso) místo tašky (la bolsa). Výhodou je, že Španělé nejsou škodolibí, neposmívají se a snaží se být nápomocní.

Díky jejich pochopení se nemusela moje kamarádka Mirka zavrtat 100 metrů pod zem, když se jí stalo opravdu velké faux-pas. Šla asi po týdnu, co byla ve Španělsku, na nákup. Chtěla nakoupit a uvařit oběd. Ale díky neúplné znalosti rodů si místo středního kuřete (medio pollo) objednala u pultu střední penis (média polla). 🤣🤣🤣 Jak to dopadlo? Společně s prodavačkou se tomu zasmály a kamarádka si domů odnesla půlku kuřete.

Pokud Tě tedy ochromuje strach, že něco spleteš a budou se Ti ostatní smát, určitě to nebude ve Španělsku. A pokud přece jen, zkus si to postavit naopak. Jak by mluvil Španěl, kdyby se ocitl u nás v Čechách a neuměl ani slůvko? Jak by mu bylo?

Pamatuji si i můj příběh, kdy jsem se tehdy asi po 4 letech v hotelu snažila něco vysvětlit naší ředitelce a použila jsem nevhodné sloveso. Poučila mě, které sloveso by bylo to správné a přitom si neodpustila poznámku: “ Jsi tu snad už dost dlouho na to, abys poznala rozdíl mezi těmito slovy.“ Bohudík pro mě a bohužel pro ni, zaslechl náš rozhovor i můj přímý nadřízený, vedoucí recepce Javi.

Obratem se mě zastal slovy: „Maico, chtěl bych vidět Tebe, jak po 4 letech v Čechách mluvíš plynule česky, tak jako Paula mluví španělsky.“ Maica se zastyděla, protože jí došlo, že ona by se česky nenaučila asi vůbec. Nemá na to prý buňky. Omluvila se mi a pak už měla větší pochopení. Nikdy víc mě už neopravovala.

A pro Španěly je čeština velký oříšek. Vzpomeňme třeba na Osmanyho Laffitu, původem z Kuby. Žije tu už mnoho let a česky mluví pořád velmi legračně. A stejně tak tomu bylo jeden večer, kdy jsem končila směnu a před hotele postával hlouček policistů, kteří byli v našem hotelu ubytovaní. Čekala jsem na kamarádku, která byla zároveň i mou kolegyní a „krajankou.“ Když jsme se spolu začaly bavit, přistoupil k nám jeden policista ve španělské uniformě a povídá: “ Ty nemluvíš česky, že ne?“ Řekl to samozřejmě česky, ale ani to moc nezkomolil :)..No a já odpověděla, že ano.

Ptala jsem se ho, co je zač. Ukázal na uniformu, kde měl španělské vlajky. A tak mě zajímalo, jak se tedy naučil česky. Vypadlo z něho, že je 16 let ženatý s Češkou a často léta do Čech za jejími rodiči. A to byla pravda, protože, když jsem se na konci sezóny vracela domů, potkali jsme se v letadle. Ale to už jsme komunikovali španělsky a jako staří přátelé.

Znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří neumí plynule španělsky, jako já, a přesto tam žijí, pracují a vystačí si s tím málem co umí. Mají holt jiné kvality, které Španělé dokážou ocenit.

Pojď tedy zahodit strachy a výmluvy, proč se nemůžeš nikdy naučit španělsky a skoč do toho rovnýma nohama. Provedu Tě a ukážu Ti, na co si dát pozor. Přidej se do naší komunity a začni mluvit už dnes.