Příběh mé cesty a mé pomoci
Dneska můžu pracovat odkudkoli.
Z domova, z kavárny, z pláže ve Španělsku…
Mám čas na dceru, na sebe i na život.
A pořád mě dojímá, že si můžu dovolit žít jinak, než jsem viděla doma celý život.
Vždycky jsem měla v sobě touhu žít jinak. Ne tím stylem „jednou přijde den“, ale takovým tím tichým, hlubokým pocitem, že život nemusí být jen o povinnostech a dřině. Jenže jsem vyrůstala v prostředí, kde podnikání znamenalo přesně tohle.
Moje mamka podniká dodnes — a celý život je to hlavně práce, zodpovědnost a nekonečné dny, ve kterých nikdy nebylo moc prostoru na nic jiného.
A já jsem jako dítě sledovala, jak ji to všechno pomalu vyčerpává. Jak od rána do noci řeší firmu, starosti… a jak jí život utíká, aniž by si to dovolila zastavit.
Moje máma jela dvacet let v kuse. A když s námi konečně jela k moři, po tak dlouhé době, uvědomila jsem si, že já nechci žít tak, že si dovolím běžnou radost až v padesáti.
To byl obraz, který se mi vpálil do srdce.
A já jsem v sobě začala nosit dvě věci zároveň: touhu po svobodě… a strach, že podnikání rovná se ztráta života.
A najednou jsem byla tam, kde moje máma — jen v jiné podobě.
Unavená.
Přehlcená.
Bez směru.
S hlavou plnou nápadů a srdcem, které už nemělo sílu ani jeden z nich uchopit.
Vyhoření nepřijde jako blesk z nebe.
Ono se ti nejdřív potichu usadí na ramenou.
Začne ti brát radost.
A pak ti vezme všechno ostatní.
A přesně tam jsem se ocitla.
Najednou jsem nevěděla, kterým směrem jít. Ne protože bych neměla nápady. Ale protože jsem úplně ztratila spojení sama se sebou. Střídala jsem směry, hledala cestu, občas jsem začala něco nového… ale pořád mi něco chybělo.
A tehdy přišel jeden z těch momentů, které nejsou dramatické — ale změní život.
Uvědomila jsem si, že já nepotřebuju vědět „kterou cestou“.
Já jsem jen potřebovala najít sebe.

A právě pro ně dnes tvořím Podnikej po svém
- Protože podnikání může být jemné.
- Může být ženské.
- Může být svobodné.
- Může být tvoje.
A já jsem důkazem, že i když vyrostete ve stínu podnikání, které bolí… můžete si vytvořit takové, které konečně dýchá s vámi.

Když jsem pak v roce 2020 vstoupila do online podnikání, bylo to, jako by se ve mně otevřelo okno do jiného světa. Najednou existovala možnost pracovat odkudkoli — z domova, z kavárny, z pláže, z místa, kde se cítím dobře.
A ono to šlo. Fakt to šlo. Učila jsem se, tvořila, dávalo mi to smysl a první výsledky přicházely.
Jenže člověk si s sebou do života vždycky nese to, co v něm dlouho žilo. A já jsem si nesla tlak. Ne ten, který někdo dával na mě, ale ten, kterým jsem byla obklopená celý život.
Tlak „musíš“, „makáš málo“, „zastavíš se a ztratíš všechno“. A tak jsem pracovala. Hodně. A ještě víc. A snažila jsem se dělat všechno na sto procent, protože jsem měla pocit, že jinak se podnikání zhroutí.

A v tom okamžiku se ve mně něco pohnulo.
Pochopila jsem, že já nemám podnikat tak, jak to dělala moje máma, a ani tak, jak to dělají ženy, které ukazují výkon a disciplínu jako základ úspěchu.
Já jsem citlivá.
Jemná.
Intuitivní.
A podnikání na sílu mě dusilo víc než stereotypní práce od–do.
A tak jsem poprvé v životě zpomalila.
A začala si dovolit podnikat tak, jak to cítím.
Ne podle pravidel.
Ne podle strategií, které jsou dobré „pro všechny“.
Ale po svém.
Najednou jsem viděla, že existuje způsob podnikání, ve kterém se žena neztratí.
Kde není potřeba dokazovat hodnotu výkonem.
Kde můžeš tvořit v rytmu, který tvému tělu dává smysl.
Kde můžeš být máma, žena, tvůrkyně i podnikatelka — a nic z toho se nemusí navzájem vylučovat.
- A tehdy jsem pochopila ještě jednu věc:
- že je víc žen, které to mají stejně.
- Žen, které nejsou líné — jen citlivé.
- Žen, které nejsou nerozhodné — jen zavalily svoje pravé já cizími pravidly.
- Žen, které mají obrovský potenciál — jen ho pohřbily pod strachy, bloky a přesvědčením, že „musí být tvrdší“.
Nevíš jak začít?
Stáhni si zdarma ebook
Podnikej po svém: Nový pohled na podnikání
Podnikání není o tom makat víc.
Je o tom začít vnímat svoje vnitřní bloky — a proměnit je v sílu, která ti otevře úplně nový směr.