Jak si do života přitáhnout to, po čem toužíš

Tento víkend začalo MS v ledním hokeji… Neee, nebudu tu psát o zápasech a hráčích…

Jen se mi vybavil zážitek, který budu mít už navždy spojený s MS v hokeji. A taky mě napadlo, že by tento zážitek mohl ukázat i Tobě, jakým mocným nástrojem je naše mysl.

Všechno to začalo při minulém MS v roce 2019. Můj manžel chodil sledovat zápasy našeho národního týmu ke starostovi naší obce, kam byl pozván.

Manžel nějak neumí být romantický, nebo vyznávat lásku či náklonnost. Většinou to dokazuje činy než slovy, což je mnohem lepší.

Ovšem pokud je v náladě, tak se mu to občas i podaří slovně 😉. A je víc než jasné, že sledování hokejového zápasu je i příležitost, kdy si chlap může dát pivo.

Tehdy jsem nějak podvědomě toužila po tom, aby si mě vzal a často jsem si před spaním představovala, jak mě manžel žádá o ruku. V těch představách jsem byla velmi konkrétní. V červenci toho roku totiž manžel slavil 50 let a byla v plánu velká oslava. A v mých představách to vypadalo tak, že manžel zařídil celou svatbu na tento den a pro mě to bylo velké překvapení.

A jaká byla realita?

Záměrně zmiňuji co nejvíce detailů, které s tímto zážitkem souvisejí. Na těch dýchánkách u pana starosty totiž opravdu náš svatební obřad domluvil. Jenže mě jen řekl, když přišel domů: „Miláčku, miluji Tě a chci abys věděla, že jsem všechno zařídil a domluvil. Tobě ani naší Emilce nebude nic chybět.“

Tehdy jsem se mohla pouze domýšlet. Ovšem o to konkrétnější byly ty mé představy.

1.6.2019 jsme měli 4. výročí našeho vztahu, dceři bylo necelých 5 měsíců. Odjížděla jsem s dcerou na víkend k rodičům, protože bylo potřeba něco dodělat v domě a bylo třeba, aby u toho naše děťátko nebylo.

Nabalila jsem do auta všechno potřebné pro víkend strávený mimo domov a loučila jsem se s přítelem. Ten ale přišel k autu, vzal mi klíčky od auta z ruky, posadil se za volant a mě nasměroval dozadu: „Sedni si dozadu, mám pro Tebe ještě překvapení. Chci Ti něco ukázat.“

Tak jsme vyrazili a za malou chvíli už zastavil na břehu malého rybníka, který patří našemu panu starostovi. Vytáhl mě z auta, došli jsme na břeh rybníka a tam mě požádal o ruku.

Já samozřejmě souhlasila.

Pak jsme jeli zpět domů, tam vystoupil, o svatbě ani zmínka, dal mi pusu a prohlásil: “ Tak, a teď už můžete jet.“

I když jsme spolu během víkendu několikrát mluvili přes telefon, nedozvěděla jsem se vůbec žádné podrobnosti o svatbě. Až po našem návratu domů jsem z něj něco konečně vydolovala.

A jak tedy plánoval naši svatbu?

Termín samozřejmě stanovil na den oslavy jeho narozenin. Původně chtěl opravdu všechno připravit beze mě a oznámit mi to den předem. Ovšem v naší zemi je nutné, abychom se oba dostavili před obřadem na matriku podepsat nějaké papíry.

Obřad proběhl v den oslavy narozenin mého manžela. U obřadu byli jen nejbližší a ostatní se o našem životním kroku dozvěděli až na oslavě.

A co tím vším chci říct?

Pokud si opravdu něco přeješ, stačí, když žiješ v tom, že už to vlastně všechno máš. Predstavy, které si v hlavě přehráváš a věříš jim se dřív nebo později stanou skutečností.

Že stále nevíš jak na to?

I o tom, jak na vizualizace je moje 5denní výzva Restartuj svůj život a dovol si být šťastná. Můžeš se přihlásit i ty a naučíš se zhmotňovat své představy v realitu každodenního života. Začínáme už 1.6.2021.